Recenze
Age of Wonders 4 – recenze výborné fantasy tahovky
20. 5. 2023
|
Jakub Malchárek
Civilizace moci a magie
Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin – recenze ryzí taktické fantasy
23. 11. 2023
|
Ondřej Rolník
Méně temný Warhammer pro trpělivé
Age of Empires IV – recenze
8. 11. 2021
|
Václav Pecháček
Je to nejlepší středověká strategie všech dob?
Age of Empires II: Dawn of the Dukes – recenze rozšíření s Janem Žižkou
16. 9. 2021
|
Václav Pecháček
Jednooký trnem v oku krále
Shadow Tactics: Blades of the Shogun – Aiko’s Choice – recenze
3. 12. 2021
|
Adam Homola
Malý nášup v podobě tří misí
Age of Wonders: Shadow Magic recenze
8. 8. 2003
|
Redakce Games.cz
Po krachu firmy 3DO stojící za Heroes of Might & Magic mohou fanoušci tahových fantasy strategií oslavovat nového krále - Age of Wonders: Shadow Magic - který posouvá tuto herní sérii k dokonalosti.
Solar Ash – recenze Shadow of the Colossus v neonovém světě
14. 1. 2022
|
Šárka Tmějová
Fialová, nikoli modrá planeta
Styx: Master of Shadows - recenze
15. 10. 2014
|
Lucie Jiříková
Cyanide Games je poněkud zvláštní společnost, která vytváří hry ze všech možných žánrů, často i velmi okrajových. Pestrost s sebou ovšem přináší i roztříštěnost, proto je dopředu obtížné odhadnout, co hry od Cyanide vlastně nabídnou. Třeba RPG Of Orcs and Men (na vývoji se podílelo ještě studio Spiders) netradičně kombinovalo akčně pojaté souboje se zadáváním příkazů, což vypadalo lákavě na papíře, ale v praxi to nefungovalo a frustrovalo. Cyanide se tedy chytili za nos, vzali Styxe, jednoho z hrdinů Of Orcs and Men a postavili jej do role ústřední postavy žánrově klasické stealth akce. A do značné míry se jim sázka na klasiku vyplatila.
Age of Solitaire - recenze
17. 11. 2017
|
Jan Hrdlička
Prohlášení “Age of Solitaire je solidně zpracovaný solitaire s boží hudbou” v sobě ve skutečnosti obsahuje jak největší devízu hříčky, tak jedním šmahem zatracuje všechno, čím mohla vystupovat z řady. Jestliže totiž “Age of” součástka slibuje trochu zamíchat kartami v oblíbené kancelářské hře, doufat, že v ní opravdu vybudujete něco smysluplného, to je asi jako stavět si vlastní vzdušné zámky.
Age of Decadence - recenze
4. 11. 2015
|
Václav Pecháček
Tvůrci z Iron Tower Studios si pro svůj více než desetiletý projekt ambiciózního RPG Age of Decadence vybrali zajímavou inspiraci. Jedná se o období pádu Římské říše, které tvůrci pozměnili podle svého a doplnili o fantastickou technologii z dávné minulosti a špetku magie. Ale dobové kulisy, třeba římské zbraně a architektura, zůstávají stejně jako atmosféra chaosu a čekání na nevyhnutelnou zkázu. Titulní dekadence mi evokovala nejrůznější zábavné aktivity, ale bohužel, žádné prostopášné orgie ani bohaté hostiny se v hnědé a rozpadlé pustině nekonají.
Age of Wonders: Planetfall – recenze
2. 9. 2019
|
Mars Vertigo
Věk divů opouští po třech úspěšných dílech svět fantasy a zkouší pro sérii získat novou hráčskou základnu domácích stratégů zejména mezi příznivci sci-fi. Age of Wonders: Planetfall je další hozená rukavice do žánrového ringu 4X strategií zrozených z genetického jádra Civilizace, Alphy Centauri či Master of Orion, výživný a funkční mix všeho, co lze od žánru očekávat, a ještě něčeho navíc. Navrátilci série již asi tuší, o čem je řeč. Vám ostatním doporučují nasoukat do sebe pozorně následující řádky, protože Planetfall je i přes drobné nedostatky perlou žánru.
Age of Wonders III - recenze
31. 3. 2014
|
Ondřej Švára
Palcát nebo kouzlo? Člověk nebo ork? Age of Wonders hry ke strategickému žánru vždy přistupovaly nanejvýš velkoryse. Tak jako kdysi Santini zdobíval své kostely, i autoři pozapomenuté herní série dbali na košatost, kudrlinky a viděli věci zeširoka, řekl bych z mnoha tvůrčích perspektiv. A výsledek byl vždy ohromující.
1428: Shadows over Silesia – recenze husitského dobrodružství
4. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Ktož jsú boží bojovníci
Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze
16. 5. 2017
|
Miloš Bohoněk
Po složité půlhodinové bitvě se notně pocuchaná armáda konečně prokousala k bossovi. Táhnout můžete už jen se dvěma posledními jednotkami, všechny ostatní čekají na další kolo, ale proč by vás to mělo trápit? Zlému černokněžníkovi zbývají poslední tři bodíky zdraví. To by mu ubral i váš nejslabší lučištník. Na jazyku cítíte sladký pocit vítězství. A tak zavelíte ke střelbě, lučištník natahuje tětivu a… miss. Míjí cíl. Sakra! Ale nevadí. Máte ještě jednoho bijce, navíc natolik rychlého, že zvládne dva útoky po sobě. Znovu velíte k útoku, rytíř dává ránu a… miss... a pak ještě jednou miss. To snad není možné! Váš tah končí, ke slovu se dostává protivník, zaměřuje vaši polomrtvou hlavní hrdinku. Jednou ranou ji zabíjí. Game over. 3DS letí z okna.
Age of Mythology: Tale of the Dragon - recenze
6. 3. 2016
|
Pavel Skoták
Čína. Čína? Čína! Miluju Čínu! Kdybych se držel rétoriky Donalda Trumpa, musel bych Age of Mythology: Tale of the Dragon hodnotit minimálně jedenácti body z desíti. Copak by mohlo být na datadisku, velkolepém jako Čínská zeď, něco špatného? Mohlo a bohužel toho není málo.
Age of Empires: Definitive Edition – recenze
5. 3. 2018
|
Václav Pecháček
Vývojáře Age of Empires: Definitive Edition rozhodně nemůžete obvinit z toho, že svůj remaster dvacet let staré strategické legendy odflákli. Od základu předělaná grafika, opětovně nahraný soundtrack i částečná modernizace mechanik jejich snahu jasně dokazují. Jenže bohužel narazili na jeden zásadní problém. Nostalgická část mozku nám našeptává, že před dávnými lety byly hry lepší než dnes. Je to hloupost. Hry byly většinou horší, a remaster prvního dílu Age of Empires je toho názorným příkladem.
Age of Mythology: Extended Edition - recenze
19. 5. 2014
|
Miloš Bohoněk
Lag. Málokdy lze hru vystihnout jedním jediným slovem, ale zrovna v případě Age of Mythology: Extended Edition není co řešit. Neodehrál jsem v ní jediný plynulý multiplayerový zápas. Sek-sek-sek. Po čase se z toho stal už takový předválečný rituál. Do chatu někdo napíše „lag?“, ostatní přikývnou, smutně konstatují, že jde o běžnou věc a se zaťatými zuby rozjedou budování svých impérií. Tahle předělávka nefunguje dobře, ale přeci jen mluvíme o jedné z nejlepších realtime strategií vůbec…
Shadow of the Colossus - recenze
5. 2. 2018
|
Šárka Tmějová
Podle mého skromného názoru jsou všemožné remastery a remaky skoro vždycky zbytečné a rozhodně nepovažuji pár HD textur za důvod, proč znovu otevírat peněženku. Pokud čekáte, že teď dojde na kouzelné slovíčko „ale“, právě jste se dočkali: ale Shadow of the Colossus si svůj remake zaslouží. Nejen, že je to hra s nadčasovým stylem, její moderní podoba se opravdu vyvedla.
Age of Empires III: Definitive Edition – recenze
24. 10. 2020
|
Adam Homola
Je to dobré, ale zahrajte si radši dvojku
Age of Empires II: Definitive Edition – recenze
26. 11. 2019
|
Václav Pecháček
„Už zase?“ odfrkl si pohrdlivě skeptik, když se jeho sluchu doneslo oznámení Age of Empires II: Definitive Edition. „Byl tu originál, byla tu HD edice, tak k čemu ještě potřebujeme nějakou definitivní edici? Jenom chtějí vytáhnout z lidí prachy.“ Máte pravdu, pane skeptiku, to oni určitě chtějí. Jenže za ty prachy na oplátku nabízejí strategický poklad. Relikvii, která si zaslouží generovat zlato.
Total War: Attila - Age of Charlemagne - recenze
29. 12. 2015
|
Václav Pecháček
Ještě než se milovníci série Total War naplno ponoří do fantasy atmosféry Total War: Warhammer, zbývá jim jedna exkurze do historie skutečného světa. Nedávno totiž vyšel datadisk pro Total War: Attila s podtitulem Age of Charlemagne a jak už jste si možná stačili odvodit, tentokrát na vlastní kůži poznáte válečnou vřavu Evropy v období, kdy jí dominovala Francká říše Karla Velikého.
Age of Wonders III: Eternal Lords - recenze
28. 4. 2015
|
Ondřej Švára
Kvalitní herní dílo se pozná, když dokáže zůstat se svými fanoušky co nejdéle. Age of Wonders III mezi takové projekty patří a díky přísunu nového obsahu zůstává aktuální i po roce od vydání originálního titulu. Recenzovaný Eternal Lords navíc v sobě nese (podobně jako loňský Golden Realms) všechny znaky poctivého datadisku. Přináší novou atmosféru, atraktivní obsah i zajímavé změny v hratelnosti, což dohromady zajistí spoustu hodin dobré zábavy.
Age of Wonders III: Golden Realms - recenze
29. 9. 2014
|
Ondřej Švára
Milosrdně na ni zapomenout a pak ji znovu objevit. To je zřejmě nejlepší způsob, jak si dokonale užít strategii Age of Wonders III. Nyní je navíc k opětovnému setkání výborná příležitost. S aktuálním datadiskem Golden Realms hra po půl roce od vydaní nabízí nebývale mnoho novinek. Strategický zážitek je tak ještě intenzivnější a na vlnách obsahových změn se budete cítit jako herně znovuzrození. Golden Realms je, co do přínosu nové herní náplně, její prezentace a začlenění do původní kostry, ukázkovou prací. Na metu dokonalosti AoW v kombinaci s datadiskem nedosahuje jen kvůli ovládání a ignoraci starých chyb. A i když nejsou nijak zásadní, podruhé si na ně člověk opravdu nerad zvyká.
Shadow of the Tomb Raider – recenze
14. 9. 2018
|
Patrik Hajda
Pět let zpátky jsme se dočkali zbrusu nové, mladistvé Lary. Tahle křehká dívenka, tehdy ještě neposkvrněná nebezpečným dobrodružstvím, nešla pro bolestivé výkřiky daleko. Ale poměrně rychle se zocelila a my napříč třemi novými díly sledujeme její přerod v nebojácnou mašinu na zabíjení, kterou jsme znali dříve. V Shadow of the Tomb Raider už není pochyb, že máme co do činění s vyspělou slečnou Croft. A spolu s hrdinkou dozrála i hra.
Middle-Earth: Shadow of War - recenze
18. 10. 2017
|
Šárka Tmějová
Nasaďte mitrilové košilky a sedlejte orly, začíná další dobrodružná výprava do kraje, kde se snoubí šero se šerem. Stíny, které Mordor zahalily před třemi lety, se vrátily anebo vlastně nikdy neodešly. Zahnat je můžete přirozeně jedině vy, protože každý Temný pán potřebuje stejně Jasný protějšek. A jak jinak bojovat proti temnotě než systematickou likvidací skřetů. Stovek a tisíců skřetů. S pomocí svých vlastních skřetů. Middle-Earth: Shadow of War je totiž skutečně válka ve velkém.
Middle-earth: Shadow of Mordor - recenze
5. 10. 2014
|
Miloš Bohoněk
Víte, co je neuvěřitelné? Že jsme se doteď nedočkali špičkového RPG ze světa Pána prstenů. Rozumějte, bavíme se o jednom z nejmilovanějších fantasy námětů ve sluneční soustavě, který si přímo říká o fortelné singleplayerové dobrodružství s masivním světem, rozličnými frakcemi a rozmáchlým příběhem. A ono pořád nic. Middle-earth: Shadow of Mordor má však k vysněné hře zatím nejblíže. Namísto tradičních RPG se přitom inspiruje vražednou sérií Assassin’s Creed, přičemž slovo „inspiruje“ znamená spíše „vykrádá“.
Shadow Gambit: The Cursed Crew – recenze nového krále žánru taktických strategií
16. 8. 2023
|
Adam Homola
Na lodi, na souši, na vrcholu
Shadow Tactics: Blades of the Shogun - recenze
19. 12. 2016
|
Václav Pecháček
Shadow Tactics: Blades of the Shogun představuje podobný blesk z čistého nebe, jaký svého času prozářil temná herní podzemí v podobě Legend of Grimrock. Staromódní dungeony byly všemi rozumnými vývojáři považovány za žánrovou fosilii, patřící leda do muzea, a do stejné škatulky z nějakého důvodu během let zapadly i stealthové taktické strategie po vzoru Commandos či Desperados. Musí to chtít kus odvahy, vzepřít se průmyslovému konsensu, a pustit se do projektu připomínajícího hry, které byly naposledy populární někdy v minulé generaci, a to ne konzolové, nýbrž lidské. A světe div se, ona se ta odvaha vyplácí. Podobně jako Grimrock, i Shadow Tactics je totiž vynikající počítačová hra.
Warlocks vs Shadows - recenze
2. 9. 2015
|
Jan Slavík
Některé hry se snaží bořit hranice světů a ukázat nové a nevídané obzory. Jiné opatrně berou neotřelé koncepty a snaží se je překovat v herní formu. Někdy přichází na řadu neobvyklé kombinace žánrů a stylů, jindy vývojáři kradou srdce a duše hráčů uměním či vytříbenou poetikou. O nic z toho se ovšem nesnaží nová plošinovka říznutá RPG s názvem Pokud snad Warlocks vs Shadows. Vlastně ani nepotřebujete znát víc než název hry. Jste čaroděj. Zabíjíte stíny.