Recenze

Close Combat: The Bloody First – recenze

Od vůbec první porce slavné válečné série Close Combat uplynulo úctyhodných 23 let. Od té doby se tato takticko-strategická značka dočkala dalších šestnácti oficiálních titulů (včetně jednoho střílečkového provedení), což ji kvantitativně řadí kamsi těsně pod nekončící řadu sportovních sérií od EA. Přesto o ní vědí nejspíše jen kovaní, především druhováleční, virtuální vojevůdci. Možná i proto, že The Bloody First, tedy Krvavá první, je vůbec prvním dílem v sérii (nepočítáme-li onu střílečku), který si zahrajete v plnohodnotném 3D.

Close Combat 4

Close Combat 4 - recenzeAutor: BergyPublikováno: 15.února 2000 • Realtime...

Close Combat 5: Invasion Normandy

Close Combat 5 - recenzeAutor:BergyPublikováno: 19.října 2000 V poslední době se...

Close Combat: The Longest Day - recenze

Je to k neuvěření, ale série Close Combat si udržuje pozornost virtuálních stratégů téměř patnáct let. Aktivně se hraje i modifikuje, i když od prvního dílu vypadá graficky pořád skoro stejně. Close Combat je podhoubí válečníků. Určitě nejsem sám, kdo na téhle hře vyrostl, a kdo si užíval napínavé realtime bitvy druhé světové války v pěti dílech původní série. Je třeba dodat, že hra postupně dospívala a s každým novým dílem se něco vylepšilo, až série doběhla k pátému a poslednímu přírůstku Invasion Normandy, který je právě základem pro recenzovaný remake Close Combat: The Longest Day.

Close Combat: First to Fight - recenze

Situace na Blízkém Východě se vyostřuje a do konfliktu jsou povolány elitní mariňácké jednotky, kterým můžete v této týmové taktické akci velet právě vy. Vyplatí se nabídku přijmout, když je konkurence víc než silná?

Destiny: Rise of Iron - recenze

Už tomu bude skoro rok, co do Destiny přibyla větší porce obsahu v podobě datadisku The Taken King, který leccos opravil, mnohé změnil a udělal z Destiny fajn hru, která má své mouchy, ale konečně naplňuje původní vizi svých autorů. Ještě dnes si pamatuji, jak jsem tehdy ve světle skvělého datadisku hře i přes očividné nedostatky prorokoval zářnou budoucnost. Jenže, co se nestalo, Bungie na úspěšný datadisk nenavázali a hráčům naordinovali roční obsahový půst, kdy občas smetli ze stolu jen pár drobků ve formě SRL a dalších menších aktivit, ale jinak nechali Destiny na pospas osudu. Nijak zvlášť hru nerozvíjeli a jen čekali. Nyní tak opět přicházejí s prosíkem a doufají, že je hráči zase vezmou na milost. Rise of Iron ovšem není Taken King a obsah DLC je maximálně obstojný, jako ostatně celá Destiny se všemi změnami, kterými od vydání prošla. DLC však hru jako celek nikam neposouvá, to je třeba říci hned na úvod.

Hearts of Iron IV - recenze

Druhá světová válka je pro počítačové hry vděčné téma. Nejničivější konflikt lidské historie je přirozeně plný momentů, vhodných pro umělecké ztvárnění. Už jsme to zažili ve stovkách her, od stříleček až po strategie. Ale snad žádná z nich se událostem kolem Stalingradu, Pearl Harbor a pláže Omahanevěnuje s takovým smyslem pro detail, jako série Hearts of Iron. Čtvrtý díl v tomhle ohledu rozhodně není výjimkou.

Iron Harvest – recenze

Vojáci v mechu a kapradí

Hearts of Iron - recenze

Válka je jen pokračováním diplomacie jinými prostředky. Tímto heslem se budete řídit i vy v této komplexní strategii od autorů Europa Universalis II, která simuluje 2. světovou z pohledu všech národů.

Hearts of Iron III - recenze

Třetí verze ultimátního simulátoru globálního dění během palčivého období 2. světové války je tady. Větší, komplikovanější, stále bez konkurence.

Hearts of Iron 2 - recenze

Svým zaměřením může oslovit široké spektrum hráčů, od historických nadšenců či zkušených stratégů až po úplné začátečníky. Takový je druhý díl originální real-time strategie Hearts of Iron z období 2. světové války.

Hearts of Iron CZ - recenze

V horizontu několika dnů se u nás začne prodávat česká verze komplexní válečné strategie Hearts of Iron. Jak se CD Projektu povedla lokalizace a jak hru od vydání anglické verze změnily opravné patche?

Hegemonia: Legions of Iron - recenze

Na poli vesmírných strategií se toho v poslední době mnoho neudálo, ale nyní se začíná blýskat na lepší časy, což dokazuje nová hra Hegemonia: Legions of Iron od tvůrců úspěšné série Imperium Galactica.

Iron Danger – recenze unikátního taktického RPG

Her, v nichž můžete vracet čas, je plus minus nekonečno, ale žádná z nich není jako Iron Danger. Tahle realtimová, ale zároveň tahová, sólově kooperační RPG strategie se vymyká přirovnání. Nejbližší, co mě z vlastní zkušenosti napadá, je hudební program Audacity, jen místo tracků mixujete úskoky, výpady a kouzla – a výsledkem je symfonie zabíjení. Zní to divně, hraje se to skvěle.

Battlefield 3: Close Quarters - recenze

Když se Battlefield 3 rozhodl sebrat Call of Duty, pokud ne rovnou trůn pro krále stříleček, tak alespoň jablko a nějaké ty další tretky, bylo jasné, že v mnohém chce jít stejnou cestou. Kampaň byste tedy obsahově nerozeznali, ale multiplayer si udržel svůj specifický styl, který podle mě a mých chutí ten z Call of Duty o dva stupně převyšuje. Tedy pokud neholdujete zběsilejšímu, cvoklejšímu a perky nabitějšímu stylu hraní bez taktiky, což nemyslím jako kritiku, protože všichni hrajeme hry pro něco jiného.

Cross Racing Championship CZ - recenze

V novince od tvůrců oblíbeného Insane si zajezdíte hned několik motoristických disciplín - rallyecross, autocross, off-road i dirt-track závody a nechybí ani silniční či okruhová klání. Může takový mix fungovat v jediné hře?

Combat - recenze

Herní průmysl se letos specializuje na remaky starých her - jenže co do nich přidat nového, když už před 20 lety byly perfektní? Tak třeba třetí rozměr jako v předělávce střílečky Combat z Atari.

Iron Brigade - recenze

Studio Double Fine se po necelém roce rozhodlo předělat Iron Brigade (Trenched na X360) i na PC. A jelikož jde o tvůrce Psychonauts nebo Stacking, neochudili nás o velmi osobité zpracování hry v žánru, který v posledních letech zplodil celou řadu variací. Spojit mech akci viděnou z pohledu třetí osoby a klasickou tower defense strategii? Pro Double Fine žádný problém.

Iron Man - recenze

Na kasovním úspěchu hollywoodského trháku se pokusila Sega přiživit v souběžně vydané hře. Jenže filmové ani komiksové licence nemají ve zvyku dopadat nejlépe. Jak vysoko doletěl Iron Man?

Iron Storm - recenze

Co takhle přepsat dějiny? Protáhnout 1. světovou válku do roku 1964, pozměnit seskupení států a poslat na vyřešení téhle šlamastyky jediného muže? Jestli vám tato idea zní zajímavě, zkuste Iron Storm.

LittleBigPlanet 2: Cross-Controller Pack - recenze

Arkádová série LittleBigPlanet patří k těm exkluzivním titulům, kvůli kterým by hráčům doma neměla chybět herní konzole od Sony, ať už jde o mateřskou PlayStation 3 nebo handheldy PSP a PlayStation Vita. Hadroví panáčci se nadobro usadili v miliónech hráčských srdcí, ze kterých je po letech jen tak někdo nedostane.

G.I. Combat - recenze

Ještě se nestačil ani usadit prach po bitvách na východní frontě v Combat Mission 2 a už tu máme další 3D strategii z druhé světové války, kterou je RTS G.I. Combat začínající operací Overlord.

Stealth Combat - recenze

Jak by se vám líbilo, kdyby se v roce 2030 svět po vojenském puči v Japonsku opět rozdělil na západ a východ a celá planeta se ocitla ve válce? Taková je zápletka tankové střílečky Stealth Combat...

Iron Man 2 - recenze

Schopností robotických obleků z něj dělají železného muže. Jednou rukou pošle cokoli bleskově do šrotu a ani se neptá, kolik je dnes výkupní cena za druhotné kovy.

Ace Combat 6 - recenze

V kůži leteckého esa se budete rozhlížet z kokpitu své F-22 a nevěřícně kroutit hlavou nad dokonalostí zdejšího světa. Virtuální realita skoro klepe na dveře!

Combat Mission 2 - recenze

Zatímco v Čechách se teprve nyní objevil první díl Combat Mission, jinde vychází už druhé pokračování této originální válečné strategie z prostředí rusko-německé fronty se spoustou drobných vylepšení.

Combat Flight Simulator 2

Combat Flight Simulator 2: WWII Pacific Theater - recenzeAutor: LeonPublikováno: 17...

Combat Mission: Beyond Overlord

Combat Mission: Beyond Overlord - recenzeAutor: BergyPublikováno: 25.července 2000Po...

Leviathan: Warships - recenze

Tempus fugit. Čas běží! Před necelými dvaceti lety, v roce 1996, jsme mohli hrát realtimovou strategii Close Combat od Microsoftu. Byla sice jednodušší, než tahovka Steel Panthers (kterou dodnes hraji, protože mezi tím nevzniklo nic lepšího), ale byla to „tahová realtimovka“, což tehdy frčelo. Zadávali jste panákům příkazy, co mají dělat, pak jste aktivovali tah, oni vaše příkazy chvíli poslouchali, pak se do toho uprostřed tahu vynořil německý Tiger nebo do nich začal střílet minomet a oni pochcípali, čímž se vaše akce zhroutila. Inu - válka.