Recenze

Mutant Year Zero: Road to Eden – recenze

Do baru vejde prase, kachna a jednooká liška, a objednají si… ne, tohle není začátek hrozného vtipu, nýbrž recenze na Mutant Year Zero: Road to Eden, kde k podobným situacím dochází běžně. Odehrává se totiž na Zemi po jaderné válce, která zničila většinu civilizace a přizvukující radiace si slušně pohrála s genetickým kódem zbylých přeživších, což uspokojivě vysvětluje antropomorfní zvířátka.

Teenage Mutant Ninja Turtles - recenze

Sice vylezli z kanálu, ale to ještě není důvod nad nimi ohrnovat nos. Obzvlášť, když čtveřici želváků probudili ze spánku tvůrci Perského prince. Právě s ním má filmová hra mnoho společného, byť je zjednodušená a týmovější

Corruption 2029 – recenze

Chcete krátkou verzi? Corruption 2029 je skoro to samé jako originální tahová strategie Mutant Year Zero: Road to Eden, která si od nás v recenzi vysloužila velmi pěknou osmičku. Jen s tím rozdílem, že tahle „novinka“ už není ani originální, ani pěkná. A ta dlouhá verze? Rozklikněte zbytek recenze.

UFO: Aftershock CZ - mega-recenze

Země je zpustošena k nepoznání a obývají ji skupiny divokých emzáků a mutantů. Je tedy nejvyšší čas vystoupit z ústraní a pokusit se o pozvednutí zkomírající lidské rasy - to vše s bohatšími strategickými možnostmi.

X-Men 3: The Official Game - recenze

X-Meni se dnes potřetí hrnou na stříbrné plátno a tak se usmálo štěstí i na příznivce arkádových mlátiček. Netrpí však tihle tři mutanti zákeřnými chorobami, které takové filmové hry často odsouvají na propadliště dějin?

Bulletstorm - recenze pestrobarevné sci-fi řežby

Polští hoši z People Can Fly udělali svým Painkillerem takový dojem na Epic Games, že jim svěřili PC konverzi Gears of War (recenze). Tou udělali na hochy mající na svědomí Unreal Engine dojem znovu, a to takový, že se je Epic rozhodl koupit. Společně se pak pustili do svého posledního veledíla Bulletstorm. Co můžeme čekat od střílečky, kterou mají na svědomí tvůrci zběsilého arkádového béčka a autoři Gears of War? Udělá na nás takový dojem, že si jejich hru koupíme, tak jako Epic koupil People Can Fly?

Crash Bandicoot N. Sane Trilogy – recenze

Nintendo má Maria, Sega Sonica a Sony Crashe Bandicoota. Svého času ikonického vačnatce, který válel na PSX, jen aby pak vývojáři nejen ze studia Naughty Dog rozmělnili kvalitně rozjetou sérii mezi řadu zbytečných pokračování a spin-offů včetně Team Racing, Bash, Twinsanity, Mutant Island a další kousky. Před těmito pokusy ale vyšla výborná jednička, neméně povedená dvojka a docela fajn trojka. Podle mého názoru jsou první tři hry z celé série nejlepší, a právě ty dostali fanoušci na zlatém podnose v rámci Crash Bandicoot N. Sane Trilogy pro PS4.

Metro Exodus – recenze

Třetí díl adaptace knižní série sice stále hrdě nese slovo Metro ve svém názvu, nicméně opouští jeho zatuchlé tunely a vydává se s mnohem honosnější lokomotivou Aurorou napříč rozsáhlými pláněmi postapokalyptického Ruska. Dříve stísněné prostory střídají otevřená prostranství, ale jinak se toho zase tolik nezměnilo. Lidé jsou stejnými zrůdami pod i nad zemských povrchem, ať už dýchají filtrovaný nebo čerstvý vzduch. A vy bude opět jejich trnem v oku.

Midnight Fight Express – recenze akční jízdy, která vám nedá vydechnout

Co mají společného John Wick, BoJack Horseman a Geoff Keighley?

Warhammer: The End Times - Vermintide - recenze

Na černočerné obloze zlověstně plane chaotitový měsíc Morrslieb a jeho nazelenalý svit zvěstuje zkázu. Zhoubu, která postihne město Ubersreik, protože právě tam dojde k invazi skavenů, obyvatel podzemních tunelů, vražedné rasy krysích mutantů vzešlých z chaotitu. Skaveni věří, že vláda nad celým světem na povrchu je předurčena právě jim. Na vás a třech dalších hrdinech bude, abyste jim to v kooperativní akci Warhammer: The End Times - Vermintide rozmluvili.

Rage: Scorchers - recenze

Krajina Rage není žádná cukrátková země. Každých sto metrů pustopusté pouště sužuje mutant nebo nájezdník, ověnčený pro svůj klan typickými proprietami. Ve zřejmě jediném DLC Rage: Scorchers (pracovně překřtěno na Topiči) je tím hlavním otravným hmyzem stejnojmenná banda naondulovaných zrzků s jetpacky. Mají hrozivé plány, které s plamenem v srdci, flintou v ruce a dredatou polonahou buchtou po boku, překazíte.

Sunset Overdrive - recenze

Co je vlastně Sunset Overdrive zač? Všichni víme, že jde o exkluzivitu pro Xbox One a dělali na ní tvůrci Resistance nebo Ratchet & Clank. Jak ale hra funguje v praxi? Představte si mládeži přístupnou verzi Saints Row, do ní přihoďte virtuální skateboarding Tonyho Hawka a celé to pak halabala nastříkejte stovkami různých sprejů. Sunset Overdrive určitě není nejlepší městská akce široko daleko, ale rozhodně je nejbarevnější. A také nejvíc odrazující. 

Metro: Last Light - recenze PC verze

Jak to říkal Pavel Bém, tunely jsou vděčná věc. Vinou se do tmy a co v té tmě číhá, to už je na vaší pověrčivosti a strachu z neznáma. Dmitrij Gluchovský vzal tunely z nejtunelovatějších, síť moskevského metra, která je ohromující i strašidelná sama o sobě, a napěchoval ji lidmi, mutanty a paranormálními jevy.

Prototype 2 - recenze

Všichni stárneme. Každý si to ale uvědomí v jiném věku a při jiné příležitosti. Někomu loupne v kříži při fotbale, jinému začnou vykat děti od sousedů a další se prozradí v okamžiku, kdy sám o sobě začne tvrdit, že je v „nejlepších letech”. Někdy si ale stačí jen zahrát nějakou videohru, třeba Prototype 2.

Cryostasis - recenze

Jako budgetovka by to bylo docela dobré. Takhle je to pouze ucházející pokus o chladný horor, ale zamrzlý tak nějak na půli cesty - stejně jako ten atomový ledoborec u polárního kruhu, který budete prozkoumávat.

Broken Lines – recenze

Pokud existuje jednoslovný termín, jímž bych shrnul balíček do sebe hladce zapadajících mechanik v novém taktickém RPG Broken Lines, nenapadá mě výstižnější slovo než „svěží“. A nemyslím tím jen zasazení do alternativní druhé světové války, ale i spoustu zábavných herních prvků, které s sebou tato zdánlivě nenápadná hra přináší.

X-Men: Destiny - recenze

Univerzum X-Menů je poměrně komplexním a v rámci komiksové kultury a filmů dobře zpracovaným světem, do něhož by počítačová zábava mohla celkem příjemně a logicky zapadnout. V případě X-Men: Destiny dostali tvůrci ze studia Silicon Knights do rukou fantastický potenciál, který však zcela trestuhodně nedokázali využít.

Lords of the Fallen - recenze

Už je to tu zase. Nepřítel má pět metrů na výšku a je oblečený do tolika vrstev ocele, že není vůbec vidět. Snad i spodní prádlo má z titanu. V ruce hybridní kladivo, které jakýsi šílenec překoval na kosu. Je třikrát větší než já, zatímco já jsem, ke svému vlastnímu překvapení, nahý. V ruce mám dýky a jako komár poletuji kolem a píchám do hory ocele, dokud nepadne. Scéna se odehrává na hřbitově, ani není zapotřebí kopat hrob. Tolikrát jako před tím si říkám: nebudu Lords of the Fallen srovnávat s Dark Souls. Ale není to možné.

X-Men Legends II - recenze

Převod komiksových postav do počítačových her sice obvykle nedopadá zrovna nejlépe, ale o to více potěší, když se to povede na jedničku. A to je i případ řežby, ve které se to nabušenými superhrdiny jen hemží.

Dead Space - PC recenze & průvodce

Překvapivě horší grafika ve srovnání s konzolovou verzí není jediným rozdílem. Pro všechny však platí naše rady, jak vybrat tu správnou zbraň, jak lépe rozpoznat citlivá místa nestvůr a na co si dát největší pozor.

Resident Evil: Revelations 2 – recenze (celé hry)

V nekonečné sérii Resident Evil se zase jednou blýsklo na lepší časy. Krom toho, že se Capcom rozhodl vydat hru rozsekanou na epizody, rovnou zkusil přihodit i několik významných pomrknutí na fanoušky původních dílů. Při dávkování jedné epizody na týden jsem však občas měl pocit, že sedím na horské dráze. To když se nadšení z napínavé kapitoly náhle proměnilo v rozčarování – z nejrůznějších důvodů. V konečném důsledku ale naštěstí Revelations 2 dopadla dobře.

Skyshine's Bedlam - recenze

Fanoušci postapokalyptické budoucnosti a zvláště pustiny chrochtají v posledních měsících blahem. Filmový i herní Mad Max jim dělají společnost už nějakou dobu a Fallout 4 je na obzoru, stejně jako ultimátní verze Wasteland 2. Po několika hubených letech tak mají pouštní dobrodruzi možnost se pořádně nakrmit a jedním z chodů je i Skyshine’s Bedlam.

RAD – recenze mutantské řežby

Studio Double Fine má za sebou řadu nadprůměrných her vystavěných okolo humoru a dobrých nápadů, ale často také pokulhávající hratelnosti – a RAD ze zástupu nijak nevyčnívá. Pokud však nemáte příliš zkušeností s žánrem roguelike a hodláte tento nedostatek napravit, neměli byste tuhle hru minout.

Rogue Trooper - recenze

Jeden z geneticky vylepšených vojáků, kteří měli být naším trumfem, dezertoval po neúspěšném vylodění a masakru celé armády. Uprchlík Rogue Trooper se navíc snaží bojovat s mnohonásobnou přesilou úplně sám!

Firestarter - recenze

Do světa plného krvelačných bestií, v němž se musíte vymanit ze spárů zkázonosného viru, vás vrhne nová střílečka Firestarter, která se inspirovala v Quake 3 Areně. Je i díky RPG prvkům zábavnější než Kreed?